Víno Vitis

„Ten není hoden vína, kdo pije víno jako vodu .“                                F.Bodenstedt

Při ochutnávání vína (degustaci) musí být dodržena pravidla, která jsou uvedena v kapitole „Podávání vína“.
Víno nejprve posoudíme zrakem. Pozorujeme jeho čistotu, barvu a hustotu, u šumivých vín navíc šumivost a perlení.

Dále přijde na řadu čich, kterým určujeme intenzitu odrůdové vůně, původ, stáří a zdravotní stav vína.

A nakonec samozřejmě ochutnáme. Ale jen malý doušek, který necháme „válet“ po jazyku, aby tím víno přišlo do styku se všemi chuťovými receptory. Sladké a slané látky se nejvýrazněji projevují na špičce jazyka, kyselost vnímáme po jeho stranách a hořkost cítíme nejvíce na kořenu jazyka.

„Pane, když se podává víno tak dobré jak o je toto, pozdvihneme sklenku vína k oku a obdivujeme jeho jedinečnou barvu a jiskru, potom dopřejeme nosu, aby se načichal jemných vůní, načež vezmeme malý hlt na jazyk. Víno necháme zahřát teplem úst, aby rozkvetla kytka a nosohltanem, aby nám ještě jednou zavonělo. Doušek pak převalujeme po jazyku, aby i tento poslední kritik měl možnost víno posoudit. Trošce vína dáme sklouznout do hrdla, aby se poznalo, jak víno hrdlem prochází, sklenku s vínem postavíme na stůl – nu a pak teprve O VÍNĚ mluvíme!“